Neodolatelný šarm a krása dnešního Dubrovníku je výsledkem jeho dlouhé a bohaté historie. Během mnoha staletí své existence se Dubrovník vypracoval k nezávislému, silnému a vlivnému městu. Jeho specifická geografická poloha pomohla vývoji úspěšné obchodní a námořní tradice. Dubrovník byl vždy ceněn jako bezpečný přístav, který je chráněn skupinou ostrovů, ale také jako důležitá křižovatka námořních a obchodních stezek. Jeho fascinující historie je plná barbarských výpadů, mocných rivalů a vzkvétající tradice umění a vědy.
Historikové věří, že Dubrovník byl založen v 7. století, kdy chorvatské kmeny přišly do této oblasti hledat úkryt před barbarskými nájezdy. Zformovaly mnoho malých vesniček, které se postupně během staletí propojovaly až do podoby města, chráněného slavnými valy.
Dubrovník se brzy zavedl jako prosperující obchodní a námořní centrum Jaderského a Středozemního moře. Přes pohnuté historické okolnosti Dubrovník bojoval, aby si zachoval svoji nezávislost a autonomii i v temných dobách středověku a dokonce i pod benátskou nadvládou.
Éra skutečné prosperity Dubrovníku ale začala až se založením republiky Ragusa, neboli Dubrovnické republiky v 15. století. Šlo o autonomní aristokratickou republiku s vlastními úřady (knížata a radní), měnou a vlajkou zobrazující sv. Blažeje, patrona města. Republika Ragusa byla první evropskou zemí, která zrušila otroctví. Období prosperity a klidu dosáhlo vrcholu v 16. století s rozvojem námořního obchodu a místního námořnictva, díky čemuž se Dubrovník stal jedním z nejcennějších obchodních partnerů na světě. Toto období prosperity a finanční jistoty pomohlo Dubrovníku vytvořit specifický životní styl. Okruh humanistů podporoval vzkvétající kreativitu, která dala vzniknout úžasným uměleckým počinům v architektuře, urbanismu, poezii, literatuře a vědě. Někteří z oceňovaných chorvatských a evropských umělců a vědců této doby zanechali na městě svoji stopu. Ti nejvýznamnější jsou například Marin Držić, Ivan Gundulić nebo Ruđer Bošković. Nejznámější budovy z této doby jsou Kostel sv. Blažeje, Dubrovnická katedrála a Knížecí palác.
'Church of St Blaise in Dubrovnik at dawn' - Paul D Smith / ShutterstockTuto éru prosperity ale vystřídala éra hluboké politické a ekonomické krize v 17. století, která vyvrcholila zemětřesením v roce 1667, které město téměř zničilo. Dubrovnická republika v 18. století zanikla kvůli rozhodnutí Napoleona Bonaparte po dlouhých válkách s Tureckou říší a Benátčany. Stala se součástí Dalmácie, oblasti na jihu chorvatského pobřeží a politické a historické dědictví této země sdílí až dodnes.
Ke konci 20. století se po válce se Srbskem stalo Chorvatsko stalo nezávislou zemí. Dubrovník byl jedním z měst, které byly v roce 1991 napadeny a utrpěl velké ztráty. Většina částí města je již zrenovována a zachovává neocenitelnou krásu Dubrovníku. Díky tomu se toto město opět stalo jednou z nejoblíbenějších chorvatských turistických destinací.